17. 11. 2014
Neplodnost je krize, která nemá hranice
Lékařské listy Plus: Statistiky ukazují, že v současné době je 20-25% párů v České republice neplodných. Úspěšnost cyklů fertilizace in vitro (IVF) je 40-50 %, léčbou lze pomoci až 95 % párů. Dětí narozených díky asistované reprodukci je v ČR v současnosti ročně zhruba 5000 (4 %), uvádí se však, že za 15-20 let může být až polovina narozených dětí počata uměle.
"Za neplodnost páru je zodpovědný ve 40 % případů muž a ve 40 % žena, u 20 % párů je neplodnost kombinací faktorů obou partnerů," uvedl na tiskové konferenci konané 6. listopadu v Praze MUDr. David Rumpík, předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP a ředitel Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie Zlín. Doplnil, že zatímco například v roce 2008 neplodné páry podstoupily dohromady 17 682 léčebných cyklů, v roce 2013 se počet vyšplhal na 25 601 léčebných cyklů.
Dojde za půlstoletí k pandemii azoospermie?
U žen bývá příčina neplodnosti ovariální etiologie, dále může jít o neprůchodnost vejcovodů, například z důvodu endometriózy, imunologického faktoru či faktorů genetických. Dalším hlediskem je stoupající věk prvorodiček. MUDr. David Rumpík upozornil, že zatímco v 70. letech 20. století byl věk prvorodiček mírně nad 20 let, v současnosti ženy často rodí své první dítě až po 30. roce věku (např. v roce 1989 byl průměrný věk prvorodiček 22,5 roků, v roce 2001 25 let, v roce 2012 již 27,9 roků). Dalším důležitým důvodem je skutečnost, že stouplo procento mužů se zhoršeným spermiogramem, tedy trpících oligospermií (nízký počet spermií), astenospermií (nedostatečná pohyblivost), teratospermií (špatná morfologie), ale i azoospermií (nepřítomnost spermií). Svou roli sehrávají také problémy při pohlavním styku a genetické poruchy. "Za posledních 25 let se počet spermií u českých mužů snížil o více než 60 %. Podle Světové zdravotnické organizace pro spermiogram bývala norma počtu spermií 40 milionů v jednom mililitru ejakulátu. V roce 2000 WHO tuto normu snížila na 20 milionů/ml a v roce 2010 na 15 milionů/ml," řekl MUDr. David Rumpík a dodal: "Přesné příčiny poklesu hodnot spermiogramu nejsou přesně známé, jedná se o kombinaci více faktorů. Předpokládáme vliv životního prostředí, škodlivin kolem nás, škodlivin ve stravě, dále vliv stresu, změn životního stylu, kouření, někdy se uvádí vliv tzv. ‚elektronického smogu‘. Existuje předpoklad, že norma počtu spermií se bude nadále snižovat. Někteří autoři dokonce uvádějí, že mezi lety 2060-2070 dojde k poklesu až k nulovým hodnotám. Tyto studie však nebyly potvrzeny."
Single embryo transfer
Celosvětovým trendem při asistované reprodukci je snaha snížit počet vícečetných těhotenství. Také Česká republika v roce 2012 zavedla nový systém úhrady podporující single embryo transfer (SET), tedy proces, kdy je do dělohy umístěno pouze jedno vývoje schopné embryo. "V roce 2013 proto byl počet narozených dvojčat na úrovni počtu dvojčat narozených v roce 2004," konstatoval MUDr. Rumpík a dodal, že důvodů pro SET je mnoho - dvojčata představují zátěž pro matku, často se rosí předčasně, čímž vzniká nákladná novorozenecká péče, musí se brát ohled na bezpečí dětí.
Krize bez hranic
"Neplodnost představuje velkou zátěž pro vztah, ať už je jejím průvodcem kterýkoliv z partnerů, jakousi 'krizi, která nemá hranice'. Nese s sebou pocity viny a dlouhodobý stres a nejistota jsou nejčastější příčinou rozchodu partnerů," vysvětlila psycholožka PhDr. Markéta Rokytová. Uvedla, že pro muže představuje neplodnost velmi těžkou situaci, která je pro něj srovnatelná s oznámením velmi vážného onemocnění. Na rozdíl od žen jsou muži méně ochotni o tomto problému mluvit, čímž žena může získat pocit, že její partner není ochoten neplodnost řešit. Takové nedorozumění většinou přináší do vztahu konflikt, "Je velmi důležité, aby s každým krokem v asistované reprodukci souhlasili oba partneři. Větší zátěž různých vyšetření a lékařských zákroků ale vždy dopadá na ženu. Zatímco z lékařského hlediska je jednodušší použít darovanou spermii, z psychologického hlediska je pro partnery hůře přijatelná než darované vajíčko. V případě darovaného vajíčka se totiž na dítěti podílejí oba. Muž je biologickým otcem a žena se ztotožní s tím, že prožila těhotenství a dítě porodila, zatímco u darované spermie se muž cítí vyřazený," zdůraznila PhDr. Rokytová a dodala, že je velmi důležité umět zacházet s neinformovaným okolím, především s širší rodinou. Zdůraznila také, že žena, která bojuje s neplodností, postupně ztrácí kontakt s vlastním tělem, příliš se koncentruje na to mít dítě "za každou cenu". Prevencí těchto nežádoucích stavů je podle ní tzv. "kotvit se v přítomnosti" - tedy více vnímat současnost a nesoustředit se jenom na to "až budeme mít dítě".
Lékařské listy Plus: Neplodnost je krize, která nemá hranice (IVF Zlín).