26. 11. 2020
Moje cesta k IVF: Cesta do Ameriky a zpátky do Zlína
Člověk by nevěřil, že je tomu už 10 let co jsem se provdala do USA. Nikdy jsem o USA nesnila ani neměla potřebu tam vycestovat. Ale jako studentka jsem tam strávila poslední vysokoškolské léto a taky potkala moc fajn chlapa. Mě bylo 24 a mu 31. Po 2,5 letech jsme se vzali. Dost dlouho trvalo se v USA vypracovat, takže první roky jsme spíš řešili práci a když to šlo, tak jednou do roka dovolená a poznávání po Evropě.
Až když mi odbilo 30, začala jsem o dítěti přemýšlet, ve 32 jsme se začali snažit a v 35 jsme se rozhodli udělat první testy na fertilitu. Bohužel s výsledky, co jsme dostali, nám dali šanci 4 procent na klasické početí...Takže nic moc. Začala jsem se zajímat o možnost procesu IVF a porovnání nákladů v USA a v ČR. Ten rozdíl byl nepřehlédnutelný. Navíc k tomu člověk přidá úspěšnost v jednotlivých zemích a na specifických pracovištích.
Vyrostla jsem ve Zlíně a reference na kliniku na Tomášově byly velice pozitivní. Po dvouletém čekání, šetření penízků a změny práce jsme se mohli konečně dostavit na několik týdnů a zkusit naše štěstí. Je pravda že načasování do správného týdne bylo dost loterie a nervů, jelikož já jsem nikdy měsíčky neměla pravidelné. Začátkem tohoto března jsme mohli začít s IVF procedurou. Několik týdnů hormonů a injekcí, sledování vajíček a jejich odběr, kultivace a transfer. A pak to dlouhé čekání. Vše se odehrávalo souběžně s první vlnou Covidu, karantény a nespočtem zrušených letů. Během toho všeho jsem se snažila zachovat chladnou hlavu a hlavně být "v pohodě".
Doufali jsme a věřili jsme a náš zázrak se stal skutečností. Po dvou týdnech jsme poprvé v životě viděli pozitivní těhotenský test, po několika týdnech jsme se dozvěděli že čekáme holčičku a za několik dní jí budeme moci konečně pochovat ve svém náručí.
Přístup kliniky a celého personálu si nemůžeme vynachválit. Všichni byli moc milí a nápomocní. Já i můj manžel bychom si kliniku Tomášov vybrali znovu i podruhé. Já jsem byla o celé proceduře velmi otevřená v okruhu rodiny a blízkých přátel a podpora všech byla dost důležitá. Jsme si vědomi jaké štěstí nás na poprvé potkalo, ale bez Tomášova by to možné nebylo.
Alena a Jeremy